.png)
1. Co jste za znamení? Proč?
Skopec (beran), ale proč, to nevím proč.
2.Čím jste chtěl být jako dítě?
Učitelem, vždy jsem chtěl učit matematiku, což se mi podařilo.
3. Jak jste se dostal k práci ředitele?
Dostal jsem se tak, že jsem vystudoval MATFYZ, matematiku a fyziku, učitelství a začal jsem svou pedagogickou kariéru v Opatovicích nad Labem na učilišti a po třech letech se mi nabídla šance dostat se do Hradce, tak jsem přešel na tehdejší gymnázium „Šimkovo“ a tady jsem tedy od roku 1986. V roce 2002 pan ředitel Král šel do důchodu, tak jsem se přihlásil do konkurzu na místo ředitele, takže jsem tady :-).
4. Studoval jste na naší škole?
Ne, pocházím z Vysočiny a studoval jsem na gymnáziu v Chotěboři, potom v Praze učitelství, matematiku a fyziku.
5. Jak se řídí škola? Co je nejtěžší na řízení školy?
To je těžká otázka (smích). Já jsem si vždycky myslel, že nejtěžší bude řídit učitele, řešit problémy žáků přes jejich rodiče a že tedy budou problémy tohoto typu. Časem se ukázalo, že neustále narůstá ta byrokracie, ta spousta papírů. Takže největší problém je zabývat se těmito úřednickými věcmi. Člověk pořád píše různá hlášení, vyplňuje tabulky a hlídá si termíny. Není to tak, že by nám to počítače usnadňovaly, protože spoustu věcí dodávám elektronicky, ale zároveň to všechno musím tisknout a dodávat papírově. Navíc od loňského roku neustále řešíme covid, očkování a karantény. Naopak ty problémy s učiteli a žáky, jak jsem říkal na začátku, vůbec nejsou.
6. Do jaké jídelny chodíte?
Za tu dobu, co působím na této škole, jsem vystřídal spoustu jídelen. Začínal jsem na ZŠ Sever. Následně jsme chodili do ZŠ Jih. Pak jsme dokonce jeden nebo dva roky chodili do restaurace Severka na Slezském předměstí. Potom jsme se přesídlili do jídelny, kam chodí většina – naproti UHK. Tam jsem chodil mnoho, mnoho let. A od loňského roku chodím na magistrát. My jsme tam chvíli chodili asi před 5 lety, v období, kdy byli problémy s jídelnami. Jeden rok jsme také chodili do jídelny nad nadjezdem u nějakého podniku. Takže těch jídelen jsem vystřídal mnoho, ale drtivou většinu jsem chodil do té Hradecké. A teď tedy druhým rokem, vlastně od covidové doby, chodím do magistrátu.
7. Chodíte někdy za školu?
Samozřejmě, že někdy chodím za školu (smích). Když mám něco neodkladného a důležitého, tak prostě musím někdy zmizet.
8. Chodíte někdy do školního bufetu?
Ve školním bufetu jsem nebyl hodně dlouho, se musím přiznat. Já jsem tam chodil velice často, když jsem byl zástupcem ředitele v 90. letech. Byla tam velice příjemná atmosféra a velice dobrá nabídka, takže jsem tam chodil docela dost. Pak jsem tam chodil i coby ředitel za několika různých pronajímatelů. A když o tom tak přemýšlím, tak už tam takových 5 nebo 6 let skoro nechodím. Za minulého pronajímatele jsem tam jen párkrát šel pro párek v rohlíku. Od listopadu loňského roku máme pronajímatele nového a toho jsem ještě nevyzkoušel.
9. Zpíváte ve školním sboru?
Ne. Absolutně nemůžu zpívat ve školním sboru, protože nemám hudební sluch.
10. Používáte výtah nebo schody?
Používám schody.
11. Přezouváte se ve škole?
Ne…
12. Máte nějakou oblíbenou učebnu?
Ano, a protože si rozvrh dělám sám, tak vlastně chodím všechny hodiny do stejně učebny – M2 (smích).
13. Máte radši horní nebo dolní tělocvičnu?
Mám radši horní tělocvičnu. Protože jsme v ní spoustu let, minimálně 10, možná víc, pravidelně hráli basketbal.
14. Kterou budovu naší školy máte nejraději a proč?
Více jsem zvyklý na tuto (ve které je ředitelna), i když jako začínal jsem vlastně na té druhé straně v Šimkově, protože když jsem tady učil… Já jsem říkal, že jsem studoval matematiku, fyziku, ale vlastně to abych se dostal sem, tak podmínka byla, že si musím vystudovat informatiku nebo ji dostudovat, takže jsem ji tedy studoval. Začínal jsem tady na té škole hlavně učit informatiku. Měl jsem třeba pět, šest, možná sedm tříd na informatiku a vždycky jenom jednu třídu na matematiku, a právě kabinet informatiky je na té druhé straně, takže jsem začínal na té druhé straně (Šimkově).
15. Jaké patro máte nejraději?
Druhé patro, protože tady přebývám. Je takové průchozí, takže za mě to druhé.
16. Jaké umíte jazyky?
Snad česky a ve škole jsme se všichni povinně učili ruštinu. Jako druhý jazyk jsem si zvolil němčinu, ve které jsem pokračoval i na vysoké škole. Vždycky jsem litoval, že jsem nešel na angličtinu, ale v 90. letech jsem ji začal studovat. Asi největším motivem pro mě bylo to, že máme spřátelenou školu v Anglii a já se tam za naši školu chtěl jet podívat, tak jsem se tedy učil anglicky. Ovšem tím, že teď tu angličtinu užívám stále méně a méně, tak mé znalosti neustále klesají. Myslím si, že rozumím, ale hovořit je už trochu komplikovanější.
17. Proč zrovna matematika? Na kolik desetinných míst umíte napsat Pí ?
Zrovna předevčírem jsem vyučoval Pí, takže pět míst si pamatuji: 3,14159 a pak už si nejsem jistý, 265 myslím (jde se speciálně podívat ke stolu). Ale říkám, zrovna jsme to dělali, protože jsme mluvili o jakých číslech? Iracionálních. (Podívá se do svých zápisků.) Jo tak opravdu je to 3,14159265, takže 8 jich umím, to mně stačí. A matika? S tím se tak nějak člověk narodí. Vždycky jsem měl rád takové ty logické věci. Mám rád tedy tu matiku - aritmetiku a algebru. Ke geometrii mám trochu odtažitější vztah. Právě na vysoké škole byla mým oblíbeným matematická analýza. Takže matika tak nějak přišla sama, nevím.
18. S jakými učiteli nejraději spolupracuje?
Nejraději spolupracuji s učiteli, kteří chtějí na sobě pracovat a berou si některé věci k srdci. Hlavně s učiteli, kteří mají vztah k žákům takový, že v nich vidí nějakého partnera. Ne nějakého člověka, kterému chtějí jenom přikazovat, poroučet a rozkazovat.
19. Máte strach z něčeho?
Nevím, tak asi člověk má strach o své blízké, že se něco stane. Rodiče už nemám, takže o ně už se samozřejmě nebojím, o ty se člověk nejvíc bál, když byl v mládí. Teďka se bojím o tu svoji rodinu.
20. Přidal byste nějaký nový vyučovací předmět?
Asi bych nepřidával žádný předmět. Ale určitě bych, kdyby to bylo v mé moci, což není, změnil obsah spousty předmětů. Samozřejmě nejvíce přemýšlím o té matematice, kde si myslím, že by se podstatně dal změnit obsah tohoto předmětu, ale domnívám se, že to není věc, která je na pořadu dne. Myslím si, že mnohem víc by se v matematice mělo zabývat pravděpodobností a statistikou. Měly by se probírat věci, jako je třeba teorie chaosu nebo prostě věci, které jsou moderní. Výuka matematiky je ale vždycky několik desítek nebo spíš stovek let vyvíjena, tak to je ale i v jiných předmětech. Naopak, když řeknu předměty jako je biologie a chemie, tak bych určitě omezil rozsah těchto předmětů, protože si nemyslím, že všichni žáci musí vědět tolik z těchto předmětů, co ukládá rámcový vzdělávací program (osnovy). Nový předmět bych tedy nepřidával, ale myslím si, že to bude samozřejmě věc, která se bude vyvíjet a bude se měnit. Určitě by šlo o změnu obsahu a taky o změnu přístupu. Mělo by se více dbát na schopnost naučit se nebo pochopit věci sám, přemýšlet o nich, a méně se zabývat fakty, které se člověk naučí na písemku a za pár týdnů mu to z hlavy zase vypadne. Školství je ale stále takto nastaveno, protože vás čekají přijímačky na vysokou školu a tam budete muset své znalosti předvést.
21. Líbí se vám omítka budovy? Nemohli bychom jako studenti jednu zeď ve škole vyzdobit vlastními obrazy?
Omítka se nám nelíbí, my dlouhou dobu žádáme o peníze na opravu. Teď to vypadá, že se toho možná ještě dočkáme, že by to mohlo být třeba i příští rok, nevíme. Zatím to je takové, že by se to třeba mohlo podařit, ale obrazy na budovu určitě dávat nemůžeme, sice nejsme chráněný památkový objekt, ale jsme v chráněném pásmu, takže tady nemůžeme dělat nějaké opravy, které by to narušovaly. Když jsme před x lety vyměňovali okna, tady byla taková ta okna ze socialistické doby, takže jsme museli zachovat okna, která tady byla předtím, to znamená začátkem toho 20. století, a dokonce nám museli schvalovat i barvu. Nejdřív jsme si vybrali barvu, ale oni nám ji neschválili, protože by byla stejná jako měla stavebka, tak jsme pak vybrali jinou barvu, tu nám teda schválili. Když jsme opravovali střechu, taky před několika lety, tak jsme měli takovou myšlenku, že tam, kde jsou komíny, by byl nápis GYBON, to nám ale zatrhli.
22. Mohli bychom celoškolně oslavit halloween – např. masky nebo něco jiného zábavného?
Halloween jsme tady oslavovali, ale teď když byl covid, tak nebyl a obávám se, že se to letos zase neuskuteční, protože by nám to opatření nemusela dovolit. Halloween tady tedy byl a organizovaly to naše kolegyně angličtinářky, paní učitelka Dlouhá, Nováková, Truhlářová.
23. Jste spíš humanitní nebo vědecký typ?
To z toho, že učím matematiku a fyziku, je znát, že spíše vědecký typ, ale na druhou stranu mám strašně rád humanitní předměty, některé. Kdybych si mohl úplně vybrat, tak bych studoval matematiku a filosofii. Když jsem chtěl studovat matematiku, tak jsem mohl na pedagogickou fakultu do Hradce, třeba se zeměpisem, nebo na MATFYZ s fyzikou nebo s deskriptivní geometrií, takže já jsem teda zvolil fyziku. Ta fyzika byla taková druhá volba, ale na druhou stranu, když jsem učil na učňáku, učil jsem v drtivé většině fyziku, takže jsem začínal jako fyzikář. Myslím si že humanitní vědy jsou stejně tak důležité jako ty přírodovědné.
24. Měl jste někdy ve škole nějaký velký průšvih (jako žák)?
Jako žák ne, já jsem byl vzorný žák. Tam teda bohužel ne (smích). A doufám, že ani jako ředitel nebudu mít žádný průšvih.
25. Měl jste někdy nějaký ujetý účes?
Neměl. I když teda podle některých ano. V 70. letech byla taková móda dlouhých vlasů, máničky že jo. Takže taky jsem měl dlouhé vlasy, teď jsem nad tím přemýšlel, že po lockdownu jsem měl taky docela dlouhé vlasy, určitě nejméně polovina toho, co jsem měl před tím, protože když jsem byl v 70. letech, když jsem si vzal ofinu, tak mi končila až někde pod nosem. Byla to tedy tak trošku věc i nějakého protestu mladé generace. Takže jenom dlouhé vlasy, ale žádné číro nebo obarvené vlasy jsem neměl.
26. Jaký je váš oblíbený film? Hudba? Kniha?
Můj oblíbený film je „Mulholland Drive”, protože mým oblíbeným režisérem je David Lynch, který je známý asi nejvíc svým seriálem „Twin Peaks“. Který měl v 90. letech 30 dílů a byly to dvě sezóny a teď v roce 2007 natočil třetí sérii toho seriálu po 25 letech. Ti herci, kteří tam hráli jako mladí, tam teď hrají ty staré. Takže pro mne je teď absolutní jedničkou David Lynch. Prostě všechny filmy které natočil, jsem viděl a mám je strašně moc rád. Filmy jsou divácky náročné, nechává tam tajemno.
Co se týče literatury, tam je to strašně rozsáhlé. Mou největší zálibou je čtení, takže já mám těch oblíbených autorů strašně moc a při jakémkoliv výběrovém řízení, když tady mám nějakého nového učitele, ať učí cokoliv, tak se ho vždycky ptám, co čte, protože mě to zajímá. Samozřejmě v dětství jsem hltal verneovky a mayovky a tím, že já jsem zažil 68. rok když mi bylo 10, nějakým způsobem se objevil skaut, začaly vycházet nějaké knížky od Jaroslava Foglara. To jsem měl v dětství strašně rád. V současnosti mám několik velice oblíbených autorů. Asi nejvíc knih jsem přečetl od Murakamiho. První jsem od něj četl „Norské dřevo“. Naopak z druhé strany mám strašně rád Dostojevského – „Idiota“ nebo „Uražení a ponížení“ nebo „Zločin a Trest“. Takže spousta literatury od Dostojevského, což je takové depresivní čtení. Potom z takových optimistických autorů mám rád Williama Saroyana. Taky jsem měl období, kdy jsem četl jednu jeho knížku za druhou. A taky mám moc rád detektivní žánr. Začínal jsem Holmesem a Poirotem. V současné době čtu severské detektivky. Mám rád Jo Nesbeho s jeho policajtem Harrym Hollem a třeba mám rád knížky od autorky jménem Fred Vargass a nebo od Anne Granger. Moc pěkné, moc pěkné knížky. No a z českých jsem četl víceméně všechno, co napsal Kundera. I když pak když si člověk přečte jeho životopis, tak si říká, že... Ale chci oddělit jeho literární dílo od toho, jak to probíhalo.
K hudbě. Hudbu mám strašně rád. Nejvíce rockovou hudbu. Navštívil jsem všechny Rock For People od roku 2007. Když jsem šel poprvé na RfP, prošel jsem bránu, hnedka mě tam pod nos redaktorka strčila mikrofon a začala se vyptávat na nějaké věci. To pro mě bylo trošku překvapivý, ale jinak dobrý. A když si z toho rocku mám vybrat, tak moje nejoblíbenější skupiny jsou z let, kdy jsem byl v teen věku. Pro mě jsou jedničkou navždycky Beatles. Mám rád Pink Floyd, mám rád Pavlov's dog, Genesis, Simona a Garfunkela, Springsteena, prostě těch lidí je strašně moc. A v české hudbě je to Mňága a Žďorp. To je skupina, která když měla jakýkoliv koncert v HK, tak jsem na nich byl. A když byl lockdown, tak každý týden dělali online koncert, takže každou sobotu jsem mohl poslouchat skvělé koncerty „naživo“.
27. Máte nějakou oblíbenou deskovou hru?
Svého času jsme měli docela dost různých her, které jsme chodili nakupovat do Dřevěných hraček. Měli jsme třeba Quoridor a podobně. Často hrajeme Monopoly – vlastně Dostihy a sázky, protože za období komunismu se Monopoly prodávat nemohly. Byla hra Dostihy a sázky, kde se sázelo na dostihové koně, ale byly to vlastně „obšlehnuté“ Monopoly. Mám tedy rád Dostihy a sázky a ještě hrajeme Carcassonne, ale to už teď méně. Jako malý kluk jsem samozřejmě hrál Člověče, nezlob se, dámu a mlýn.
28. Jakou máte velikost nohy?
45 až 46. Spíše těch 46. Mně to připadá, že čím jde ten svět dál a dál, že se čísla zmenšila, že jsem měl 45 a teďka mám spíš těch 46. Naštěstí ještě číslo 46 se prodává v obchodech, takže to ještě jde.
29. Máte nějaké fobie?
Nemám rád asi jednu věc. Nemám rád podzemí nebo jakékoliv prostory v podzemí, takže když si někdo jde obhlížet krápníkovou jeskyni, tak ano, jdu se tam podívat, ale nečiní mi to žádné potěšení. Nebo když jsme byli v Kutné Hoře a procházeli štolou, tak mi to také nedělalo moc dobře. Nejde o to, že by mně to nějak vadilo, ale když můžu, tak se tomu vyhnu. Zvládnu to, ale nemusím to. Naopak mám velmi rád výšky. Pohybovat se po horách, po skalách, rozhlednách a věžích mám mi problém nečiní a mám to velmi rád. Tím se tedy asi kompenzuji, v hloubce ne, ale ve výšce ano.
30. Máte doma nějaké domácí zvíře?
Ne, ale když jsem byl malý, měl jsem kočky, protože jsem tato zvířata měl moc rád. Měl jsem dvě, jednu mourovatou a jednu černou s bílými tlapkami. Byli to takoví moji miláčci, pak když pošly, už jsem kočku nikdy neměl. Ani syn nikdy nechtěl žádné zvíře. Měli jsme jen dva typy zvířat. Nějakou dobu jsme měli akvárium s rybičkami a jednou jsme měli pískomila, ale asi jen měsíc, protože brzy pošel. Asi se tehdy nějak nevyvedl (smích).
31. K jakému zvířeti byste se přirovnal?
To nevím... Já mám tedy velmi rád ty kočky, ale to zas asi není tak úplně přirovnání. Na druhou stranu nemusím moc psy – nejsou to moje oblíbená zvířata. Vždycky mě ale fascinovaly šelmy – tygři, lvi, gepardi a tak dále. Ale k jakému bych se přirovnal zvířeti, to nevím. Na to bohužel odpovědět nemůžu.
32. Znáte Harryho Pottera🧙🏻? Jaký máte k příběhu vztah? Baví vás to?
Harryho Pottera mám hodně rád, protože já jsem ho objevil v dobu, kdy synovi bylo kolem 9 let. Takže mi jsme si nejprve koupili první knihu, pak druhou, třetí atd. Fungovalo to tak, že první knihu přečetl syn a pak jsme se o ni „prali“ s manželkou. Takže mám Harryho velice rád, nejvíce se mi líbil 3. díl a pak už se mi to líbilo trošku méně. Ale říkám, bylo dobré, že jsem to objevil se synem v období základní školy.
33. Co jste dělal o prázdninách?
Teďka se nám prázdniny moc nevydařily, stále jsme se nějak střídali v nemocech. Měli jsme všichni takovou divnou virózu, měli jsme horečku a člověk byl neschopnej no. Týden to měl syn, týden to měla žena, týden jsem to měl já. A vždycky se nám to stalo, když jsme měli někam odjet. Takže náš výlet na Slovensko se nekonal. Měli jsme jet do Štiavnických Vrchů, kam jsme neodjeli. Já osobně mám Slovensko moc rád, nejvíce asi Tatry a Malou Fatru. Takže jedinou dovolenou, kterou jsme měli mimo HK, byla v Krušných horách blízko Litvínova na chatě známých. To jsme si užili. A ještě jsem byl s mým synem ve Frenštátu pod Radhoštěm na skoku na lyžích. Můj syn je totiž veliký fanoušek skoku na lyžích. Má svůj skokanský web, takže jsme tam vlastně byli jako novináři.
34. Kdybyste si mohl vybrat jakýkoliv věk, do kterého se vrátíte, který by to byl?
No to je složitý. Člověk by se určitě rád vrátil do všech. Nebyl věk, který by se mi nelíbil. Ale nejraději bych se vrátil do gymnaziálních let.
35. Co máte ve škole nejraději?
Nevím, jestli mi budete věřit, ale nejradši mám, když můžu učit ve 3.C matematiku.
36. Bez čeho se ve škole neobejdete?
Bez počítače. A pak se samozřejmě neobejdu bez svých úžasných zástupců a bez svých učitelů, a taky bez vás - žáků. Ale samozřejmě se teda neobejdu bez toho počítače, na něm jsem vlastně stále přítomen víceméně.
Katka Tošovská, Soňa Kleinerová, Tereza Burianová