top of page

Pane učiteli, máte v kabinetě nějaké tajemství?

Máte v kabinetu ukryté nějaké tajemství? Jaké?

Noooo (smích), maximálně sladkosti v šuplíku, pokud se to dá brát jako tajemství. Na nervy :-). Možná nějaký kostlivec ve skříni, ale jinak tady opravdu nic není.


Jaké historické postavě se podobá pan ředitel?

Vzhledově nebo vlastnostmi? (smích) To je těžká otázka… asi král Leonidas Spartský, protože pan ředitel má také rád Spartu.


A jakou byste chtěl být vy?

Komu jsem podobný z historie? To si asi netroufnu říct.


Jak vypadá vaše ranní rutina než dorazíte do školy?

Vstávám v 5:05 a pak následuje klasická ranní hygiena – sprcha, zuby, úprava. Do školy vyjíždím kolem 6:00, takže mi zabere téměř hodinu, než se proberu, nastartuju a než jsem připraven nasednout do auta. Ve škole jsem mezi 6:30 a 7:00 podle toho, jaký je provoz, jestli musím odmrazovat auto atd. Snídám až ve škole, když si procházím první maily.


Co míváte k snídani?

Většinou mám něco slaného. Já preferuji slané snídaně, takže pečivo, případně tady něco ze školního bufetu.


Co za knihu vám zrovna leží na nočním stolku?

Jmenuje se Jdu s hlavou vztyčenou a je to příběh rodiny Milady Horákové. Dostal jsem ji od Ježíška a autorem je Daniel Anýž.


Jakou knihu jste naposledy četl a nedočetl?

Já většinou všechny knížky dočtu. Já vždycky když začnu číst nějakou knížku, tak ji prostě dočtu, i když je to se sebezapřením. Prostě chci mít hotovo. Jako že tu knížku můžu odložit a nemusím se k ní vracet.


Je kniha, která vám změnila život?

(zamyšlení) Asi ne, nenapadá mě žádná kniha, která by mě ovlivnila tak zásadně.


Je nějaký film, u kterého jste se dojal?

(smích) Já myslím že jo, to mám po taťkovi. Můj taťka totiž říká, že by mohl dělat profesionální plačku na pohřbech. Takže tuhle genovou výbavu mám po něm. Není to tak, že bych přímo brečel, ale takový ten knedlík v krku se mi občas děje.

Když jste někde na cestě, třeba v autě, co nejčastěji posloucháte? Podcasty, muziku, rádio – případně které?

Nejčastěji rádio. Ráno, když jedu do práce, je to Ranní show Evropy 2, abych se probral a pozitivně naladil na školu (smích), i když to není žádný výkvět veškeré moudrosti. Já jsem vlastně Ranní show poslouchal už jako student gymnázia, když jsem jezdil do školy autobusem, nebo když jsem vstával. Přijde mi to takové úsměvné, že jsem se k tomu skoro po 20 letech vrátil. Když jedu ze školy, tak většinou poslouchám Radiožurnál.


Na jaký gympl jste tedy chodil?

Chodil jsem na gympl v Zábřehu, na Moravě. Já jsem taková naplavenina z Moravy.


Proč jste se rozhodl být učitelem dějepisu?

Když jsem byl na gymplu a přemýšlel jsem kam dál, tak učitel byla jedna z možností a přemýšlel jsem, co by mě bavilo učit. Vycházel jsem z toho, které předměty bavily mě jako studenta, bavilo mě ZSV, dějepis a čeština, ale nechtěly se mi opravovat slohovky. Zcela upřímně, jsem strašně rád, že jsem si tu češtinu nevzal, protože když jsem viděl ty tuny opravování, co musí češtináři zvládnout, tak já bych to nezvládl. Opravování je věc, která mě na mé práci baví ze všeho nejméně.


Kde berete inspiraci pro své hodiny?

Nejčastěji je to sdílení nějaké dobré praxe, ať už s kolegy ze zdejší školy, na sociálních sítích (Twitteru, Instagramu), s ostatními učiteli ze školení, nebo se spolužáky z vysoké školy.


Máte v plánu kandidovat i na pozici ředitele?

Mám co dělat, abych vykonával dobře práci zástupce - ještě teď se to pořád učím, takže to je pro mě důležité.

Kdybyste se lusknutím prstu mohl dostat kamkoliv na světě, na nějaké historické místo, jaké by to bylo?

Takových chvil by bylo strašně moc, protože vidět, jak se tvořily dějiny, by mě opravdu velmi zajímalo. Pokud by to muselo být dnes, tak bych nejraději byl někde na Kanárských ostrovech, někde kde je teplo. Ale pokud bych mohl i zpět do historie, tak by mě moc zajímalo, jak probíhalo jednání v listopadu 1989.


Jak často si čistíte brýle?

Každý den. Jednou. Někdy to ale nestačí.


Jaký je váš nejoblíbenější oběd na hotelovce?

Asi řízek, ten nezklame nikdy.


Nosíte si do školy svačinu?

Často ano, ale někdy zavítám do bufetu, tam jsem vlastně docela pravidelným návštěvníkem.


Nosíte si přezůvky?

Ty tenisky ve kterých chodím jsou moje přezůvky. Do školy přijdu v jiných botách. Mám tu asi 5 různých přezůvek.


Co vás v dějinách nejvíce překvapilo?

(dlouhé zamyšlení) … Nepoučitelnost lidí…

Jaká je vaše oblíbená historická postava?

Mám rád postavu sira Nicolase Wintona, ale skoro u každé postavy bychom našli jak kladnou stránku, tak i zápornou. Málokdo může být vyloženě superhrdinou.


Co by se měla naučit generace studentů od generace našich rodičů a naopak?

Generace vás, studentů, by se mohla učit skromnosti, protože generace vašich rodičů nebyla zvyklá, že je všechno takhle k dostání. A co by si měli vzít rodiče od vás? Nějaká gramotnost v rámci nových technologií.


Jaký vynález podle vás nejvíce ovlivnil lidstvo?

Knihtisk, protože lidé pak mohli více číst a všeobecně se více vzdělávat.


Jaké je vaše oblíbené historické datum?

16. listopadu 1893, což je den kdy vznikla Sparta Praha. Ale předpokládám, že to není správná odpověď. (smích) Klidně bych zvolil 28. října 1918 - den vzniku Československa.

Z čeho by se lidé měli z dějin poučit, ale ještě se jim to nepovedlo?

(zamyšlení) Možná z toho, jak snadno lze někoho odsoudit.


Říká se, že jste velkým fanouškem fotbalu, je to pravda??

Ano! (smích)


Proč máte nejradši zrovna Spartu?

Když jsem byl malý capart, ještě jsem snad ani nechodil do školy, tak mě fotbal vůbec nebavil. Moje teta, v té době čerstvě po maturitě, dostala od svých rodičů za odměnu za maturitu zájezd do Itálie. A tam se seznámila s klukem co hrál za dorost Sparty a začali spolu chodit. On, když za ní jezdil, tak si s námi dětmi hrál, vždycky nám přivezl nějakou sladkost a chvilku se nám věnoval. Já jsem si ho oblíbil a díky němu jsem začal ten fotbal sledovat a automaticky, protože hrál za dorost Sparty, nebyla jiná možnost, než začít sledovat Spartu. A takhle mi to zůstalo.


A jezdíte někdy na zápasy Sparty?

Teď, v době covidové, už málokdy, protože je to dost složité. Předtím párkrát za rok.


A co vás na tom fotbalu baví?

…Emoce… A samozřejmě radost z vítězství, když Sparta vyhraje.


A sledujete i nějaký jiný sport?

Hlavně ten fotbal. Okrajově hokej a české sportovce na větších sportovních událostech, jako je olympiáda a mistrovství světa čehokoliv.


Měl jste někdy nějaký bláznivý účes?

(hluboké zamyšlení) Když se ohlédnu, jak jsem vypadal v nějakých částech svého života, tak jsem míval delší vlasy - ne jakože super dlouhý, ale delší. Přišlo mi to cool, dnes ten účes vnímám jako bláznivý :)


Je nějaká věc, co byste si přál?

Pokud se bavíme vyloženě o věci, tak asi velkou a dobrou televizi.


A teď jedna zásadní otázka, mícháte si krupicovou kaši nebo ne?

(smích) Ano! Je pravda, že jsem krupicovou kaši neměl už sto let, ale kdykoli jsem ji měl, tak jsem si ji zamíchal. JEDNOZNAČNĚ!


Patří ananas na pizzu?

NE! Za mě určitě ne.

 

Soňa Kleinerová a Tereza Burianová

554 zobrazení0 komentářů

Comments


bottom of page